pevnost se stává společností s r. o. a od roku 2003 pak obecně prospěšná společnost s r. o.

Pevnost Königstein přechází do vlastnictví Svobodného státu Sasko a od r. 2000 je provozována jako společnost s r. o. (Státní zámecký podnik)

rozlehlý 9,5 ha velký areál pevnosti je zpřístupněn veřejnosti jako vojenský historický skanzen

Königstein slouží jako vzdělávací a výchovné dílny pro politicky nepohodlné mladistvé, jakož i pro ty, kteří se v důsledku poválečných zmatků dopustili trestných činů

posádka pevnosti předává velení francouzským válečným zajatcům; později je zajatecký tábor evakuován americkou speciální jednotkou a pevnost obsazuje Rudá armáda, která zde zřizuje lazaret

francouzskému generálovi Henrimu Giraudovi se podaří ze zajateckého tábora uprchnout

tábor pro válečné zajatce, nejprve pro polské zajatce, později pro francouzské generály a důstojníky

zřízení ozdravovny pro  příslušníky Reichswehru

tábor pro válečné zajatce - ruské a francouzské důstojníky a vojáky

vyškrtnutí velitelského místa z vojenského seznamu, rozvoj Königsteinu jako pevnosti

po založení Německé říše byl Königstein jako jediná saská pevnost zařazen do celoněmeckého pevnostního systému, stěhuje se do ní opět saská posádka

během německo-francouzské války byla pevnost poprvé využita jako tábor pro válečné zajatce

po prohrané prusko-rakouské válce (Sasko na straně poražených) musí být Königstein předán pruskému veliteli, který se sem nastěhuje spolu s pruskou posádkou

během květnového povstání v Drážďanech posloužil Königstein zvonu jako úkryt pro saskou královskou rodinu - po potlačení povstání zde byli uvězněni zajatí revolucionáři

jediné „dobytí“ pevnosti kominickým tovaryšem Sebastianem Abratzkym

rozhodnutím Vídeňského kongresu ztrácí Sasko velkou část svého území; Königstein zůstává jedinou saskou pevností

Napoleon dohlíží na Pevnost Königstein

Sasko se stává královstvím Napoleonovy milosti a Königstein patří k Rýnským pevnostem

na začátku sedmileté války (1756 – 63) zajetí saské armády na náhorní planině Ebenheit u Liliensteinu
kurfiřt a jeho dvůr se ukryli do bezpečí Königsteinu; pevnost je prohlášena za neutrální

návštěva "vojenského krále" Fridricha Viléma I. z Pruska a jeho syna, korunního prince Friedricha (později král Friedrich II.)

na přání Augusta Silného vyrobili bednáři a bečváři největší Königsteinský sud na víno (238 000 l), který stál do r. 1818 ve sklepě hradu (budovy) Magdalenenburg v pevnosti - tím zvítězil v sázce s falckým kurfiřtem o vyrobení největšího sudu na víno (druhý sud je dodnes k vidění na zámku Heidelberg)

druhá návštěva cara Petra I.

první návštěva ruského cara

Dalšími známými vězni byli:
Johann Friedrich Böttger, spoluvynálezce evropského porcelánu (1706/07),
ruský revolucionář Michail Bakunin (1849) a
sociální demokrat August Bebel (1874)
Do r. 1922 byl Königstein nejobávanějším státním vězením Saska.

na Königstein je přivezen první státní vězeň, kancléř Dr. Nikolaus Krell

kurfiřt Kristián I. nařizuje přestavbu hradu na pevnost – do r. 1594 byly postaveny např. Portálový dům (Torhaus), boční přepad, Stará kasárna, hrad Christiansburg (jinak Friedrichsburg) a Stará zbrojnice; následujících stoletích byla obranná zařízení stále modernizována na základě nových poznatků tak, aby se žádný nepřítel ani neodvážil na pevnost zaútočit; protože byla Pevnost Königstein nedobytná, vyhledávali ji v neklidných dobách panovníci Saska, aby se zde schovali a ukryli své umělecké cennosti a státní klenoty; díky své poloze v krásné krajině byl Königstein také oblíbeným výletním místem panovnického dvora a místem konání nejrůznějších slavností

na příkaz kurfiřta Augusta byla pod vedením důlního mistra Martina Planera z Freibergu vyhloubena nejhlubší studna v Sasku, hluboká 152,5 m (zajištění zásobování vodou je důležitým předpokladem pro stavbu pevnosti)

dvanáct celestýnských mnichů a jeden převor obývají „Klášter chvály Mariina zázraku“, založený vévodou Jiřím Vousatým na Königsteinu; klášter existoval do r. 1524

smlouvou s Chomutovem je tento nový majetkový vztah právně ošetřen

 během „Sporu o Dohnu“ přechází hrad do majetku Wettinů (saský panovnický rod)

První písemná zmínka o Königsteinu; Král Václav I. z Čech zapečetil "in lapide regis" ("na kameni krále" Hornolužickou hraniční listinu); na skalní náhorní planině stojí středověký hrad, který patří k Českému království

pravděpodobně nejstarší písemná zmínka hradu na hoře Königstein; v jedné listině českého krále Václava I. je zmíněn "purkrabí Gebhard vom Stein"; středověký hrad patří k Českému království