Historie

Pevnost Königstein představuje jedinečný důkaz evropského umění stavby pevností. Historie pevnosti se začala psát před více než 800 lety. Postupně v areálu pevnosti vznikl jedinečný soubor staveb v pozdně gotickém, barokním a renesančním stylu a staveb z 19. století.

MUZEUM

2000

Pevnost se stává společností s r. o. a od roku 2003 pak obecně prospěšnou společností.

1991

Pevnost Königstein přechází do vlastnictví Svobodného státu Sasko (Státní zámecký podnik).

1955

Rozlehlý 9,5 ha velký areál pevnosti je zpřístupněn veřejnosti jako vojenský historický skanzen.

19./20. STOLETÍ

1949

Königstein slouží jako vzdělávací a výchovné dílny pro politicky nepohodlné mladistvé, jakož i pro ty, kteří se v důsledku poválečných zmatků dopustili trestných činů.

1945

Posádka pevnosti předává velení francouzským válečným zajatcům. Později je zajatecký tábor evakuován americkou speciální jednotkou a pevnost obsazuje Rudá armáda, která zde zřizuje lazaret.

1942

Francouzskému generálovi Henrimu Giraudovi se podaří ze zajateckého tábora uprchnout.

1939

tábor pro válečné zajatce, nejprve pro polské zajatce, později pro francouzské generály a důstojníky

1921

zřízení ozdravovny pro  příslušníky Reichswehru

1914

tábor pro válečné zajatce - ruské a francouzské důstojníky a vojáky

1913

vyškrtnutí velitelského místa z vojenského seznamu, rozvoj Königsteinu jako pevnosti

1871

Po založení Německé říše byl Königstein jako jediná saská pevnost zařazen do celoněmeckého pevnostního systému, stěhuje se do ní opět saská posádka.

1870

během německo-francouzské války byla pevnost poprvé využita jako tábor pro válečné zajatce

1866

Po prohrané prusko-rakouské válce (Sasko na straně poražených) musí být Königstein předán pruskému veliteli, který se sem nastěhuje spolu s pruskou posádkou.

1849

Během květnového povstání v Drážďanech posloužil Königstein znovu jako úkryt pro saskou královskou rodinu - po potlačení povstání zde byli uvězněni zajatí revolucionáři.

1848

jediné „dobytí“ pevnosti kominickým tovaryšem Sebastianem Abratzkym

NAPOLEON

1815

Rozhodnutím Vídeňského kongresu ztrácí Sasko velkou část svého území. Königstein zůstává jedinou saskou pevností.

1813

Napoleon dohlíží na pevnost Königstein

1806

Sasko se stává královstvím z Napoleonovy milosti a Königstein pevností Rýnského spolku.

AUGUSTÝNSKÁ DOBA

1756

Na začátku sedmileté války (1756 – 63) byla na náhorní planině Ebenheit u Liliensteinu zajata saská armáda.
Kurfiřt a jeho dvůr se ukryli do bezpečí Königsteinu. Pevnost je prohlášena za neutrální.

1728

návštěva "vojenského krále" Fridricha Viléma I. Pruského a jeho syna, korunního prince Friedricha (později král Friedrich II.)

1725

Na přání Augusta Silného vyrobili bednáři a bečváři největší Königsteinský sud na víno (238 000 l), který stál do r. 1818 ve sklepě hradu Magdalenenburg v pevnosti - tím zvítězil v sázce s falckým kurfiřtem o vyrobení největšího sudu na víno (druhý sud je dodnes k vidění na zámku Heidelberg).

1712

druhá návštěva cara Petra I.

1698

první návštěva ruského cara

STÁTNÍ VĚZENÍ

do r. 1922

Vězeňská listina obsahovala kromě 1000 dalších i tato jména:
Johann Friedrich Böttger, spoluvynálezce evropského porcelánu (1706/07),
ruský revolucionář Michail Bakunin (1849) a
sociální demokrat August Bebel (1874)
Do r. 1922 byl Königstein nejobávanějším státním vězením Saska.

1591

Na Königstein je přivezen první státní vězeň, kancléř Dr. Nikolaus Krell.

STAVBA PEVNOSTI

1589

Kurfiřt Kristián I. nařizuje přestavbu hradu na pevnost – do r. 1594 byly postaveny např. Portálový dům (Torhaus), boční přepad, Stará kasárna, hrad Christiansburg (jinak Friedrichsburg) a Stará zbrojnice. V následujících stoletích byla obranná zařízení stále modernizována na základě nových poznatků tak, aby se žádný nepřítel ani neodvážil na pevnost zaútočit. Protože byla pevnost Königstein nedobytná, vyhledávali ji v neklidných dobách panovníci Saska, aby se zde schovali a ukryli své umělecké cennosti a státní klenoty. Díky své poloze v krásné krajině byl Königstein také oblíbeným výletním místem panovnického dvora a místem konání nejrůznějších slavností.

KLÁŠTER

1563

Na příkaz kurfiřta Augusta byla pod vedením důlního mistra Martina Planera z Freibergu vyhloubena nejhlubší studna v Sasku, hluboká 152,5 m (zajištění zásobování vodou je důležitým předpokladem pro stavbu pevnosti).

1516

Dvanáct celestýnských mnichů a jeden převor obývají „klášter chvály Mariina zázraku“, založený vévodou Jiřím Vousatým na Königsteinu. Klášter existoval do r. 1524.

STŘEDOVĚKÝ HRAD

1459

Smlouvou s Chebem je tento nový majetkový vztah právně ošetřen.

1406/ 1408

Během „Sporu o Dohnu“ přechází hrad do majetku Wettinů (saský panovnický rod).

1241

První písemná zmínka o Königsteinu; Král Václav I. z Čech zapečetil "in lapide regis" ("na králově kameni" Hornolužickou hraniční listinu); na skalní náhorní planině stojí středověký hrad, který patří k zemím Koruny české.

1233

Pravděpodobně nejstarší písemná zmínka hradu na hoře Königstein: V jedné listině českého krále Václava I. je zmíněn "purkrabí Gebhard vom Stein". Středověký hrad patří k Českému království.