Při zesilování fortifikací pevnosti během první poloviny 18. století stálo v popředí skladování střelného prachu. V letech 1735/36 vzniklo šest malých skladišť střelného prachu, která měla všechna pískovcovou klenbu, odolnou vůči ostřelování. Pro lepší ochranu byl nad skladištěm č. 2 vybudován zemní val. Od té doby sloužila tato prostora jako skladiště střelného prachu v dobách války. Po zavedení výbušné munice v polovině osmdesátých let 19. století to však již nestačilo, proto se zde nadále skladovaly pouze nenabité granáty.