Artefakty z doby bronzové jsou prvním dokladem lidské činnosti na Königsteinu.
Königstein ve středověku
1233
Pravděpodobně nejstarší písemná zmínka hradu na hoře Königstein: V jedné listině českého krále Václava I. je zmíněn "purkrabí Gebhard vom Stein". Středověký hrad patří k Českému království.
1241

První písemná zmínka o Königsteinu; Král Václav I. z Čech zapečetil "in lapide regis" ("na králově kameni" Hornolužickou hraniční listinu).
Na skalní náhorní planině stojí středověký hrad, který patří k zemím Koruny české.
1359

Císař Karel IV. pobývá na hradě Königstein, který je od té doby znám jako "císařský hrad".
1406/ 1409

Během „Sporu o Dohnu“ - vojenský konflikt mezi Míšeňským markrabětem a měšťany z Dohny - přechází hrad do majetku Wettinů (saský panovnický rod).
1459
Smlouvou s Chebem je tento nový majetkový vztah právně ošetřen.
1516
Přestavba na pevnost
1563

Na příkaz kurfiřta Augusta byla pod vedením důlního mistra Martina Planera z Freibergu vyhloubena nejhlubší studna v Sasku, hluboká 152,5 m (zajištění zásobování vodou je důležitým předpokladem pro stavbu pevnosti).
1588

Na Königstein je přivezen první státní vězeň, Dr. Martin Mirus.
Až do roku 1922 je Königstein nejdůležitějším státním vězením v Sasku. Seznam vězňů obsahuje více než 1 000 jmen.
1589

Kurfiřt Kristián I. nařizuje přestavbu hradu na pevnost – do r. 1594 byly postaveny např. Portálový dům (Torhaus), boční přepad, Stará kasárna, hrad Christiansburg (jinak Friedrichsburg) a Stará zbrojnice. V následujících stoletích byla obranná zařízení stále modernizována na základě nových poznatků tak, aby se žádný nepřítel ani neodvážil na pevnost zaútočit.
Protože byla pevnost Königstein nedobytná, vyhledávali ji v neklidných dobách panovníci Saska, aby se zde schovali a ukryli své umělecké cennosti a státní klenoty. Díky své poloze v krásné krajině byl Königstein také oblíbeným výletním místem panovnického dvora a místem konání nejrůznějších slavností.
Pevnost v 17. století
1610
Poprava velitele pevnosti Wolfa Friedricha Beona kvůli zpronevěře pevnostního majetku a kácení pevnostního lesa.
1619

Kvůli své malebné poloze je Königstein také oblíbeným výletním místem dvora a místem konání mnoha slavností. Tak dochází v přítomnosti kurfiřta Johanna Georga I. ze Sasko k slavnostnímu otevření renovovaného Hradu Jana Jiřího. Tento nechává postavit další reprezentativní budovy na Königstein, jako jsou Magdalenin Hrad a Janův sál.
1639

Švédové vpadají do Saska.
Projíždějí kolem pevnosti Königstein a podpalují město Königstein.
Každoroční vojensko-historická podívaná s fiktivním dobýváním:
1676
Augustýnská doba
1698

První návštěva ruského cara
V roce 1712 ji navštívil podruhé. Saský panovník často cestoval s významnými hosty pro zábavu na pevnost Königstein.
1706

Pozdější spoluvynálezce evropského porcelánu Johann Friedrich Böttger je na příkaz Augusta Silného podruhé uvězněn na Königsteinu. Již v roce 1702 zde byl tři měsíce vězněn.
1725

Na přání Augusta Silného vyrobili bednáři a bečváři největší Königsteinský sud na víno (238 600 l), který stál do r. 1819 ve sklepě hradu Magdalenenburg v pevnosti - tím zvítězil v sázce s falckým kurfiřtem o vyrobení největšího sudu na víno (druhý sud je dodnes k vidění na zámku Heidelberg). Nach dem Abriss wurde nie wieder bei einem Fass eine solche Füllmenge erreicht.
Dnes v obřím sudovém sklepě:
Moderní replika sudu - multimediální umělecká instalace
1737

Dočasný uzávěr opevňování pevnosti za kurfiřta Fridricha Augusta II. Začalo se posilováním předpolí pevnosti vojensky. S mnoha nově vzniklými kasárnami, střelnými sklady a konečně i bombuvzdorným studničním domem dosáhl Königstein svého největšího rozvojového stavu.
1756
Königstein v napoleonské době
1806

Sasko vstupuje do Rýnského spolku, svazu německých států založeného pod nadvládou Napoleona. Königstein se tak stává pevností Rýnského spolku.
1813

Napoleon dohlíží na pevnost a Königstein se stává důležitým prvkem jeho dalšího strategického plánování.
1815
Rozhodnutím Vídeňského kongresu ztrácí Sasko velkou část svého území. Königstein zůstává jedinou saskou pevností a proto je zesílen přístavbou několika budov.
Neklidné časy v 19. století
1848

Kominický tovaryš Sebastian Abratzky leze na Königstein bosou nohou skalní štěrbinou. Jeho dosud jediné "dobytí" pevnosti skončilo několikadenním vězením.
1849

Během květnového povstání v Drážďanech slouží Königstein opět jako útočiště saské královské rodiny. Po potlačení povstání jsou zatčení revolucionáři posláni do místního státního vězení.
1866
Pevnost na konci 19. století
1870/1871
Během německo-francouzské války byla pevnost poprvé využita jako tábor pro válečné zajatce. Obyčejní vojáci musí přinést zem pro stavbu nových baterijních valů na pevnost.

Po založení Německé říše byl Königstein jako jediná saská pevnost zařazen do celoněmeckého pevnostního systému, stěhuje se do ní opět saská posádka. Pevnost byla tak naposledy ve své historii intenzivně a tentokrát zejména podzemně přestavěna na opevňovací pevnost.
1913
Německý říšský sněm ruší funkci velitele z vojenského rozpočtu, a tím ruší i status pevnosti Königstein.
Od dvou světových válek
až po založení muzea
1914

Königstein se podruhé stává zajateckým táborem, tentokrát pro ruské a francouzské důstojníky a generály.
1921

Zřízení ozdravovny pro příslušníky Reichswehru v mírové lazaretě
1922

Poslední státní vězeň je propuštěn 3. června. Odseděl si 10 dní za "souboj se smrtící zbraní".
1939

Pevnost se stává potřetí válečným zajateckým táborem, nejprve pro polské a později pro francouzské důstojníky a generály.
1942

Henri Giraud je jediným francouzským generálem, kterému se během druhé světové války podařilo uprchnout ze zajateckého tábora pro důstojníky do neutrálního Švýcarska.
1945
Posádka předává velení francouzským válečným zajatcům. Později je zajatecký tábor evakuován americkou speciální jednotkou a pevnost je obsazena Rudou armádou, která na Königsteinu zřizuje vojenskou nemocnici.
1949

Königstein slouží jako vzdělávací a výchovné dílny pro politicky nepohodlné mladistvé, jakož i pro ty, kteří se v důsledku poválečných zmatků dopustili trestných činů.
1955

Založením Muzea pevnosti Königstein je areál o rozloze 9,5 hektaru zpřístupněn veřejnosti jako muzeum vojenské historie pod širým nebem.
1957

Poprvé jsou na pevnosti současně představeny v pěti budovách výstavy.
1965
Pevnost po německém znovusjednocen
1991
Pevnost Königstein přechází do vlastnictví Svobodného státu Sasko a stává se Státní zámecký podnik.
1992

Na základě koncepce využití se zahajují rozsáhlé stavební práce na zavlažování a odvodňování pevnosti. Následuje kompletní rekonstrukce řady budov, například kasáren a Bedřichův hradu.
1997

Během rekonstrukce studny se odčerpá 160 000 litrů vody a poprvé od roku 1569 stojí lidé na 152,5 metru hlubokém dně studny.
2000
Die Festung wird aus dem Verbund Staatlicher Schlossbetriebe herausgelöst und eine eigenständige Betriebsgesellschaft mbH des Freistaates Sachsen.
2003
2005

V průběhu rekonstrukce bude vybudován panoramatický výtah a otevřena restaurace "In den Kasematten".
2015

Otevření první stálé expozice o historii Königsteinu "In Lapide Regis" v dosud kompletně zrekonstruovaných prostorách Domu brány a Budovy dělostřelecké obrany.